Kdy jde dítě do osvojení?

OSVOJENÍM dítě získává novou rodinu, včetně všech příbuzenských vztahů s rodinou osvojitele. Je to nejvyšší forma náhradní péče. Vztahy k původní rodině zanikají. Osvojením vzniká nový právní i rodinný vztah, takový jaký je mezi rodiči a dětmi. Děti však nejsou bez minulosti, a to ani v případě osvojení. Dítě má své kořeny, má svou identitu, kterou nelze potlačovat, ale je třeba ji dál budovat tak, aby se nenásilně propojila s životem v nové rodině.

K osvojení je třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte (zpravidla rodiče) nebo musí být před zahájením řízení o osvojení soudem ve zvláštním řízení rozhodnuto, že souhlasu není třeba. Je-li dítě starší dvanácti let, je vždy třeba jeho osobního souhlasu, vyjma případů, kdy je mimo jakoukoliv pochybnost, že by postup vyžadující tento souhlas byl v rozporu se zájmy dítěte nebo že by dítě nebylo schopno posoudit důsledky souhlasu. U dětí mladších dvanácti let dává souhlas opatrovník, přičemž i v těchto případech se soud snaží zjistit názor dítěte, je-li to možné. Souhlas s osvojením dítěte musí dát rodič i v případě, že je sám nezletilý.

Kdy jde dítě do pěstounské péče?

Pěstounská péče je z hlediska zákona o rodině považována za výchovné opatření. Do pěstounské péče může soud svěřit dítě fyzické osobě, jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče a osoba pěstouna poskytuje záruku řádné výchovy dítěte. Obecně je dávána přednost svěření dítěte příbuznému či osobě blízké, ledaže to není v souladu se zájmy dítěte. V případě nutnosti krátkodobé potřeby zajištění výchovy může soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě ze zákonných důvodů do pěstounské péče na přechodnou dobu, a to osobám zařazeným v evidenci vedené krajským úřadem.

Vyjma zákonem stanovených výjimek může pěstounská péče na přechodnou dobu trvat nejdéle 1 rok.

Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až do své dospělosti, někdy se může vrátit po určité době do své původní rodiny. K pěstounské péči je však vždy třeba přistupovat tak, že děti v pěstounské péči mají svoji původní rodinu, a tuto rodinu je třeba respektovat. Právní úprava pak přímo nařizuje pěstounovi povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými.