Být bez domova znamená boj o přežití

V minulém týdnu se Středisko sv. Josefa pochlapilo a připravilo velkolepou akci Noc bez domova. Hlavním „lákadlem“ byl Radek Jaroš, profesionální horolezec, držitel tzv. Koruny Himaláje. 

Samotný začátek akce však proběhl již den předtím, slavením mše svaté v bazilice sv. Prokopa, kterou celebroval otec Jakub Holík. Svěřovali jsme v ní Bohu všechny uživatele střediska sv. Josefa i její pracovníky. Zástupci obou skupin pak společně přinesli a předali jak obětní dary, tak kříž z azylového domu. Tato výjimečná chvíle prodchla nejedno srdce pracovníkovo i uživatelovo. Snad i díky slavení této mše svaté mělo i pokračování akce druhý den hladký průběh a spokojené účastníky, potažmo organizátory.

Národní dům, 24. 11. 2016, 18:00, plný sál a Radek Jaroš nás seznamuje se svým novým „projektem“ Koruna světa. Dnes nám zde představí své první dvě trofeje z této Koruny, a to vrcholy Denali a Elbrus. O náročnosti a jedinečnosti těchto výprav máme možnost se přesvědčit prostřednictvím nádherných a kvalitních fotografií a autentických videí pořízených během obou cest. Přednášku zakončuje několik dotazů a pozvání na neformální besedu s Radkem Jarošem, jemuž vedoucí střediska sv. Josefa Eliška Klimešová osobně poděkovala a předala dar s upomínkou na Oblastní charitu Třebíč.

Po přesunu davu na dvůr Národního domu začíná občerstvení všech přítomných v podobě vynikající gulášové polívky, kterou uvařil pracovník azylového domu pro muže Zbyněk Vejmelka. O kvalitě polévky svědčí její spotřeba – v hrnci s obsahem 35 litrů zbylo po půlnoci jen pár porcí pro hladové žaludky nocležníků.

Během stravování byla možnost chvíli diskutovat s Radkem Jarošem na téma přespávání venku – jak přežít a poté shlédnout netradiční dokument Petra Palovčíka, který si v roce 2003 „hrál“ tři týdny v Ostravě na bezdomovce, a to se vším všudy. S vizáží dlouhodobě zanedbávané osoby a bez koruny okusil skutečný život lidí bez domova. Odmítání, samota, hlad, krádeže, strach a další zážitky, které by nás, lidi ze světa blahobytu, ani nenapadly… Následovala neformální diskuse s Petrem Palovčíkem o této odvážné životní zkušenosti.

A jak dopadla výzva akce – přespávání pod širým nebem? Našlo se šest statečných (dva pracovníci, tři lidé z řad veřejnosti a jeden redaktor – viz článek v Třebíčském deníku). Zážitek z nocování se liší…zkušení „nocležníci“ hovoří o celkem dobré noci, zatímco ti s první zkušeností se potýkají s největším zádrhelem v podobě chladné a tvrdé podložky (země).

Závěrem bychom velice rádi poděkovali všem, kteří svou účastí a zakoupenou vstupenkou podpořili dospělé lidi i děti bez domova  v našem regionu.  Bohu díky i za ty, kteří s nimi počítají jako s právoplatnými osobami naší společnosti.

Za středisko sv. Josefa Michaela Nováková